První zmínky o zimních zahradách, dříve nazývaných „oranžérie“, se objevují v 17. století, kdy byly výsadou převážně bohatých šlechticů a obecně vyšších společenských vrstev. Využití bylo jak praktické – pěstování rostlin a plodin, nejčastěji pomerančů, citronů a jiných citrusů (odtud pochází název „oranžérie“), tak společenské – konaly se tu různé oslavy, setkání, plesy, bankety.
I když jsou v současnosti zimní zahrady daleko dostupnější většině zákazníkům, jejich využití se takřka nezměnilo. Způsobů provedení je vícero. Samotná konstrukce může být z plastu, dřeva nebo hliníku, přímo součástí domu nebo samonosná.
Volba materiálu je důležitá
Plastová konstrukce je velmi levná, nenáchylná ke změnám počasí, ale vzhledově nepříliš atraktivní (po určité době spíše nevzhledná) a méně pevná, proto je nutné si pomoci (nejčastěji) ocelovými výztuhami.
Dřevo je velmi estetickým, nejčastěji používaným materiálem. Nevýhodou tohoto materiálu je fakt, že značně trpí na změny počasí a potřebuje každoroční údržbu.
Hliníková konstrukce se vyznačuje svojí bezúdržbovostí, odolností proti vlhkosti a dlouhou životností, která se předpokládá 50 let a více. U hliníkových konstrukcí si lze vybrat širokou škálu odstínů – vzorník barev RAL. Jedinou nevýhodou hliníku zůstává vyšší pořizovací cena.
Jednoduché sklo určitě nestačí
Co se týče okenních tabulí, je nutné použit sklo reflexní nebo izolační, dvojité až trojité. Obyčejné sklo je nedostačující, zejména co se týče propustnosti nízkých i vysokých teplot nebo pronikání hluku z okolního prostředí.
Zahrada nebo reprezentativní prostor?
Před samotným stavěním zimní zahrady je dobré vědět, k čemu primárně bude využívána. U zimní zahrady, která je ukotvena k domu a je jakýmsi „mostem“ mezi domem a skutečnou zahradou, se předpokládá využití ke společnému posezení s rodinou, či přáteli u dobrého jídla a pití. Za chladnějších jarních a podzimních dnů si díky ní můžete prodloužit léto. Od toho se pak odvíjí i způsob vytápění/klimatizace, izolace, vhodný výběr druhů pěstovaných (okrasných) rostlin a plodin. Jestliže zimní zahrada není součástí domu a je samonosná, předpokládá se využití především pro pěstování rostlin a podobá se tak spíše (vytápěnému) skleníku.
Také je vcelku zřejmé, že nebude ideální pěstovat společně v jednom prostoru rostliny s rozdílnými požadavky na vlhkost nebo teplotu, např. ananas s kaktusem.
Udělej si sám?
Pokud se do výstavby zimní zahrady pustíte sami, je více než vhodné mít dobré znalosti vlastností materiálů, statiky, prostupnosti slunečních paprsků a cirkulace tepla.
Často však bývá lepší uzavřít smlouvu o dílo za rozumnou cenu a svěřit práci do rukou opravdového odborníka.
Ať už se rozhodnete jakkoliv, bude nutné navštívit stavební úřad, kde se dozvíte, co všechno budete k vydání stavebního povolení na vaši zimní zahradu potřebovat.